Protivec - Bochov: 25 let bez osobní dopravy
Rok 2021:
O stanici Protivec
Stanice Protivec byla vystavěna při silnici ze Žlutic do Chyše asi
1 km jižně od vsi Protivec v roce 1897 ve stylu drážního unifor-
mismu, tvořena přízemní staniční budovou lokálkového typu
(typ II/H) s mírně vystouplými boky na obdélném půdoryse,
kryta sedlovou střechou s keramickou krytinou. Bylo jí přidělené
číslo popisné 69.
Okenní otvory u východního rizalitu
byly situovány tak, aby bylo dobře
vidět z kanceláře, co se děje na
nádraží. Hlavní vstup do budovy byl
z kryté verandy. Ve střední části se
nacházela kancelář a čekárna. V boč-
ních částech pak přepravní kancelář
a dva byty, pro přednostu a staničního dělníka.
Pod východním traktem se nacházel sklep, který pak byl přebu-
dován v šedesátých letech 20. století na vojenský kryt. K budově
stanice patřila dříve i samostatná domovní studna typu 44/2C,
přednostenská zahrádka s 20 ovocnými stromy a odpadní jáma.
Po pravé straně přijímací budovy stávala malá dřevěná stavba
se suchými záchody pro cestující, která byla kombinovaná s
chlívkem pro drobné domácí zvířectvo personálu stanice (typ
19/H) a normovaná jáma na odpadky. V době po druhé světové
válce byla na jejím místě vybudována nová nakládací rampa.
Na západním konci zástavby se nacházel patrový věžový vodo-
jem (typ 32/H) na obdélném půdorysu se zděným přízemím
a patrem v podobě dřevěné konstrukce obložené prkny, krytý
sedlovou střechou. V patře vodojemu, přístupném z přízemí,
bývala umístěna otevřená válcová ocelová nýtovaná nádrž,
která sloužila jako vodní rezervoár. Ta byla kolem roku 2011
i s původním potrubním systémem odstraněna. U vodárny se
nacházel přístavek, který sloužil jako příruční sklad uhlí pro
dozbrojování lokomotiv řady 97. Ten však byl roku 1907 pře-
budován na útulek pro lokomotivní a vlakové čety bochovské
odbočky.
Před vodojemem stával na nástupišti u bývalé prohlídkové a
popelové jámy vodní jeřáb (typ VII/H), ten byl odstraněn někdy
kolem roku 2006. V sousedství vodojemu bývala také vodáren-
ská studna, krytá dřevěným přístřeškem (typ 38/H). Původní
studna musela být pro nedostatek vody roku 1903 přebudována
na cisternu s přívodem vody ze vsakovací jámy, vybudované
na břehu říčky Střely. Ještě se tu nacházela dřevěná bouda z roku
1907, která sloužila jako nový sklad uhlí.
Protivec - Bochov od zahájení po současnost
Dráha z Protivce do Bochova vznikla jako páteřní odbočka z trati
Rakovník - Bečov nad Teplou v roce 1897, kdy byla slavnostně
předána k provozu dne 26. června. Stavbu 2. úseku zmíněné
tratě v rozsahu Blatno - Žlutice s odbočkou Protivec – Bochov
získala firma G. Ernst, Wien, za nabídnutou cenu 1.236.000 K,
skutečná se však vyšplhala na 1.634.318,94 K.
Odbočná trať do Bochova je vedena údolím potoka Velká Tra-
sovka o délce necelých 17 km. Ve starých jízdních řádech byla
označena číslem 75c, v době Sudet nesla označení 167n, na-
posledy číslo 163. Dnes již v jízdním řádu tuto trať nenajdeme,
je využívána jen pro nákladní dopravu.
Na trati se nacházelo celkově 7 zastávek, počítáme-li i výchozí
stanici Protivec (dříve Protivice, německy Protiwitz), následovala
na km 3,818 Žlutice zastávka, na km 7,759 zastávka Budov, na
km 9,037 zastávka s nákladištěm Vahaneč (dříve Vohaneč), na
km 10,707 zastávka Hřivínov, na km 13,276 zastávka Těšetice
a nakonec na km 16,633 stanice Bochov, vystavěná v roce 1896.
V Bochově detailní projekt předpokládal vybudování rotundy
a točny jako v Bečově, ve skutečnosti byla vybudována pouze
hrázděná remíza pro dvě stání bez točny. Na její stavbu se ale
použilo nekvalitní dříví, a tak musela být v roce 1924 nákladně
přestavěna na zděnou. Lokomotivy řady 97 (ČSD 310.0) jezdily
na "bochovce" komínem směrem k Bochovu, zpět couvaly.
Značný význam pro tuto odbočku mohla mít výstavba trati
Bochov - Karlovy Vary, která již několikrát byla projednávána,
navrhována, plány sdělány, komise vykonány, avšak vždy
ze stavby prodloužení sešlo. Občanstvo a zájemníci tehdy
námitek proti projektu nečinili, naopak si jej přáli. Bohužel
pokračování této tratě z Bochova na dolní nádraží v Karlových
Varech se nikdy nedočkali.
V říjnu 1929 byla konána zkouška motorizace trati Protivec -
Bochov s velkým kolejovým autobusem "Gebus". Ten se ale
neosvědčil, takže motorizace tohoto úseku dráhy nebyla
prozatím možná.
Roku 1931 značně stoupla nákladní doprava na trati do Bochova
v důsledku předělávání státní silnice Praha - K. Vary. Firma
provádějící stavbu měla povoleno vykládání materiálu na vlečce
Lagerhausu. Mimo stavby silnice se prováděla v celém Bochově
ještě stavba městského vodovodu a i pro tuto stavbu docházel
materiál drahou. V tomto důsledku musel být zdejší stroj řady
310 nahrazen větším strojem řady 422, do doby skončení prací.
Na této trati docházelo několikrát k zastavení a opětovnému
zavedení provozu. Z dohledaných informací například víme, že
dne 15. 5. 1935 byla na této trati zrušena přeprava osob, zava-
zadel a spěšnin. Přeprava se od tohoto dne děje přes Žlutice
a odtud dále do Bochova autobusem ČSD. Kolejová doprava
pro zboží byla zatím ponechána. Již dne 26. srpna 1935 však
dochází k úplnému zrušení kolejové dopravy. Ve Žluticích je
proto zřízena autonákladní stanice ČSD. Téhož dne dochází
ke zrušení stanice Bochov a zastávky a nákladiště Vahaneč.
Autodoprava ČSD, která v srpnu 1935 vystřídala kolejový provoz
se plně osvědčila. Zprvu odmítavé stanovisko obyvatelstva
tohoto úseku tratě se nakonec změnilo ve prospěch autodopravy
a všeobecně je uznávána výhoda dovozu zboží až do domu.
Doprava do Bochova byla poté obnovena až po odtržení
okupovaného pohraničí od území Československa v roce 1938.
Provoz zde v té době zajišťovaly Německé říšské dráhy. Dnem
6. listopadu 1945 došlo k obsazení zastávky a nákladiště
Protivec správcem stanice a zastávka a nákladiště Vahaneč
a Bochov byly přiděleny účetně stanici Protivec. Ta se tímto
stává dirigující stanicí pro trať do Bochova. Týž den dochází také
k zahájení pravidelné přepravy osob, zavazadel, spěšnin a zboží.
K opětovnému zastavení dopravy osob, zavazadel a spěšnin,
i přes velké protesty obyvatel, došlo dne 3. října 1948. Na trati
jezdil pouze jednou denně, mimo neděle, nákladní vlak. Dne 19.
listopadu přechází dirigující služba z Protivce na stanici Žlutice
a rovněž je stanice Protivec uzavřena pro dopravní služby.
Tehdy dokonce byla navržena likvidace celé tratě do Bochova.
Z důvodu neschopnosti nahradit přepravu nákladů prostřed-
nictvím silniční dopravy, byla nakonec trať zachována alespoň
pro dopravu nákladní, která tu je až do doby opětovného
zahájení osobní přepravy. K té dochází na základě politického
nátlaku dne 8. listopadu 1954, a to čtyřmi páry osobních vlaků.
Objem přepravy však nebyl nějak velký.
Trať byla posléze využívána pro vojenské transporty do VVP
Doupov, které vagónovaly ve Vahanči. Proto byl i svršek trati
zesílen a stanice Protivec a Vahaneč prodlouženy.
S novým jízdním řádem v roce 1967 dochází k redukci spojů do
Bochova na dva páry osobních vlaků jezdících pouze ve všední
dny, o letních prázdninách pak vůbec. V nadcházejícím roce
však přibyl třetí pár vlaků. V květnu roku 1981 dochází na trati
ke zrušení zastávky Žlutice zastávka, která se nacházela na km
3,8 nedaleko křížení dráhy se silnicí do Čichalova. Trať dlouho-
době patřila k nejztrátovějším u ČSD a poté ČD. K poslednímu
zastavení osobní dopravy dochází po 99 letech, od zahájení
provozu, dne 31. 5. 1996, nákladní zůstává zatím zachována.
Dle zápisu v kronice města Bochov se poslední den provozu
uskutečnila "poslední jízda" osobního vlaku. Tento vlak přijel
do Bochova v 17 hodin i s dětskou dechovkou ze Žlutic.
Na poslední jízdu z Bochova se vlak vydal v 18:30 a tím
skončila osobní železniční přeprava. Bochovských občanů se
tato skutečnost moc nedotkla, neboť vlakem skoro nikdo z nich
nejezdil. Vlak byl spíše využíván hlavně dětmi (ale i dospělými)
z okolních osad ze zastávek Těšetice, Vahaneč a Budov, které
s ním dojížděly do školy. Místo vlaku byla zavedena přeprava
osob malým autobusem, který byl dostačující. V zájmu provozu
veřejné autobusové přepravy do těchto osad byl obecní úřad
v Bochově nucen připlácet na tzv. ztrátu.
Dne 28. června 1997 se uskutečnila oslava 100 let od zahájení
provozu trati, a tak do Bochova zavítala souprava tažená parní
lokomotivou 310.072 a také motorový vůz M 131.1386 z roku
1952 (viz foto). Přátelé železnice a diváci měli možnost se
svézt do Protivce a zpět. O tuto jízdu zvláštního vlaku byl zájem
opravdu veliký, hlavně jako atrakce pro děti, a v prodeji byly
klasické jízdenky označené Protivec - Bochov za 15 Kč.
Vzhledem k nevyužívání staničních budov dochází k postupné
devastaci. V roce 2012 došlo k demolici stanice ve Vahanči.
Záchrany se nakonec nedočkala ani stanice v Protivci, a tak
skončila rovněž v roce 2017 na skládce suti a nahradila ji malá
betonová budka.
Zpracoval a vydal SPOLEK ŽLUTICKO,
za laskavé pomoci přátel ze SOVa.
Finančně podpořilo MĚSTO BOCHOV.
Foto na webu: P. Hošek, T. Michálek
Komentáře
Přehled komentářů
What i do not understood is actually how you are no longer really a lot more neatly-preferred than you might be now. You're so intelligent. You know thus significantly on the subject of this topic, produced me in my view imagine it from so many varied angles. Its like men and women don't seem to be fascinated unless it抯 something to accomplish with Woman gaga! Your individual stuffs great. At all times take care of it up!
Test, just a XRumer 23 StrongAI test..
dna electrophoresis chamber, 30. 6. 2024 0:15