Vítejte na stránkách Spolku Žluticko

Rok 2021:

O stanici Protivec

Stanice Protivec byla vystavěna při silnici ze Žlutic do Chyše asi

1 km jižně od vsi Protivec v roce 1897 ve stylu drážního unifor-

mismu, tvořena přízemní staniční budovou lokálkového typu

(typ II/H) s mírně vystouplými boky na obdélném půdoryse,

kryta sedlovou střechou s keramickou krytinou. Bylo jí přidělené

číslo popisné 69.

Okenní otvory u východního rizalitu 

byly situovány tak, aby bylo dobře

vidět z kanceláře, co se děje na

nádraží. Hlavní vstup do budovy byl

z kryté verandy. Ve střední části se

nacházela kancelář a čekárna. V boč-

ních částech pak přepravní kancelář

a dva byty, pro přednostu a staničního dělníka.

Pod východním traktem se nacházel sklep, který pak byl přebu-

dován v šedesátých letech 20. století na vojenský kryt. K budově

stanice patřila dříve i samostatná domovní studna typu 44/2C,

přednostenská zahrádka s 20 ovocnými stromy a odpadní jáma.

Po pravé straně přijímací budovy stávala malá dřevěná stavba

se suchými záchody pro cestující, která byla kombinovaná s

chlívkem pro drobné domácí zvířectvo personálu stanice (typ

19/H) a normovaná jáma na odpadky. V době po druhé světové

válce byla na jejím místě vybudována nová nakládací rampa.

Na západním konci zástavby se nacházel patrový věžový vodo-

jem (typ 32/H) na obdélném půdorysu se zděným přízemím

a patrem v podobě dřevěné konstrukce obložené prkny, krytý

sedlovou střechou. V patře vodojemu, přístupném z přízemí,

bývala umístěna otevřená válcová ocelová nýtovaná nádrž,

která sloužila jako vodní rezervoár. Ta byla kolem roku 2011

i s původním potrubním systémem odstraněna. U vodárny se

nacházel přístavek, který sloužil jako příruční sklad uhlí pro

dozbrojování lokomotiv řady 97. Ten však byl roku 1907 pře-

budován na útulek pro lokomotivní a vlakové čety bochovské

odbočky.

Před vodojemem stával na nástupišti u bývalé prohlídkové a

popelové jámy vodní jeřáb (typ VII/H), ten byl odstraněn někdy

kolem roku 2006. V sousedství vodojemu bývala také vodáren-

ská studna, krytá dřevěným přístřeškem (typ 38/H). Původní

studna musela být pro nedostatek vody roku 1903 přebudována

na cisternu s přívodem vody ze vsakovací jámy, vybudované

na břehu říčky Střely. Ještě se tu nacházela dřevěná bouda z roku

1907, která sloužila jako nový sklad uhlí.

Protivec - Bochov od zahájení po současnost

Dráha z Protivce do Bochova vznikla jako páteřní odbočka z trati

Rakovník - Bečov nad Teplou v roce 1897, kdy byla slavnostně

předána k provozu dne 26. června. Stavbu 2. úseku zmíněné

tratě v rozsahu Blatno - Žlutice s odbočkou Protivec – Bochov

získala firma G. Ernst, Wien, za nabídnutou cenu 1.236.000 K,

skutečná se však vyšplhala na 1.634.318,94 K.

Odbočná trať do Bochova je vedena údolím potoka Velká Tra-

sovka o délce necelých 17 km. Ve starých jízdních řádech byla

označena číslem 75c, v době Sudet nesla označení 167n, na-

posledy číslo 163. Dnes již v jízdním řádu tuto trať nenajdeme,

je využívána jen pro nákladní dopravu.

Na trati se nacházelo celkově 7 zastávek, počítáme-li i výchozí

stanici Protivec (dříve Protivice, německy Protiwitz), následovala

na km 3,818 Žlutice zastávka, na km 7,759 zastávka Budov, na

km 9,037 zastávka s nákladištěm Vahaneč (dříve Vohaneč), na

km 10,707 zastávka Hřivínov, na km 13,276 zastávka Těšetice

a nakonec na km 16,633 stanice Bochov, vystavěná v roce 1896.

V Bochově detailní projekt předpokládal vybudování rotundy

a točny jako v Bečově, ve skutečnosti byla vybudována pouze

hrázděná remíza pro dvě stání bez točny. Na její stavbu se ale

použilo nekvalitní dříví, a tak musela být v roce 1924 nákladně

přestavěna na zděnou. Lokomotivy řady 97 (ČSD 310.0) jezdily

na "bochovce" komínem směrem k Bochovu, zpět couvaly.

Značný význam pro tuto odbočku mohla mít výstavba trati

Bochov - Karlovy Vary, která již několikrát byla projednávána,

navrhována, plány sdělány, komise vykonány, avšak vždy

ze stavby prodloužení sešlo. Občanstvo a zájemníci tehdy

námitek proti projektu nečinili, naopak si jej přáli. Bohužel

pokračování této tratě z Bochova na dolní nádraží v Karlových

Varech se nikdy nedočkali.

V říjnu 1929 byla konána zkouška motorizace trati Protivec -

Bochov s velkým kolejovým autobusem "Gebus". Ten se ale

neosvědčil, takže motorizace tohoto úseku dráhy nebyla

prozatím možná.

Roku 1931 značně stoupla nákladní doprava na trati do Bochova

v důsledku předělávání státní silnice Praha - K. Vary. Firma

provádějící stavbu měla povoleno vykládání materiálu na vlečce

Lagerhausu. Mimo stavby silnice se prováděla v celém Bochově

ještě stavba městského vodovodu a i pro tuto stavbu docházel

materiál drahou. V tomto důsledku musel být zdejší stroj řady

310 nahrazen větším strojem řady 422, do doby skončení prací.

Na této trati docházelo několikrát k zastavení a opětovnému

zavedení provozu. Z dohledaných informací například víme, že

dne 15. 5. 1935 byla na této trati zrušena přeprava osob, zava-

zadel a spěšnin. Přeprava se od tohoto dne děje přes Žlutice

a odtud dále do Bochova autobusem ČSD. Kolejová doprava

pro zboží byla zatím ponechána. Již dne 26. srpna 1935 však

dochází k úplnému zrušení kolejové dopravy. Ve Žluticích je

proto zřízena autonákladní stanice ČSD. Téhož dne dochází

ke zrušení stanice Bochov a zastávky a nákladiště Vahaneč.

Autodoprava ČSD, která v srpnu 1935 vystřídala kolejový provoz

se plně osvědčila. Zprvu odmítavé stanovisko obyvatelstva

tohoto úseku tratě se nakonec změnilo ve prospěch autodopravy

a všeobecně je uznávána výhoda dovozu zboží až do domu.

Doprava do Bochova byla poté obnovena až po odtržení

okupovaného pohraničí od území Československa v roce 1938.

Provoz zde v té době zajišťovaly Německé říšské dráhy. Dnem

6. listopadu 1945 došlo k obsazení zastávky a nákladiště

Protivec správcem stanice a zastávka a nákladiště Vahaneč

a Bochov byly přiděleny účetně stanici Protivec. Ta se tímto

stává dirigující stanicí pro trať do Bochova. Týž den dochází také

k zahájení pravidelné přepravy osob, zavazadel, spěšnin a zboží.

K opětovnému zastavení dopravy osob, zavazadel a spěšnin,

i přes velké protesty obyvatel, došlo dne 3. října 1948. Na trati

jezdil pouze jednou denně, mimo neděle, nákladní vlak. Dne 19.

listopadu přechází dirigující služba z Protivce na stanici Žlutice

a rovněž je stanice Protivec uzavřena pro dopravní služby.

Tehdy dokonce byla navržena likvidace celé tratě do Bochova.

Z důvodu neschopnosti nahradit přepravu nákladů prostřed-

nictvím silniční dopravy, byla nakonec trať zachována alespoň

pro dopravu nákladní, která tu je až do doby opětovného

zahájení osobní přepravy. K té dochází na základě politického

nátlaku dne 8. listopadu 1954, a to čtyřmi páry osobních vlaků.

Objem přepravy však nebyl nějak velký.

Trať byla posléze využívána pro vojenské transporty do VVP

Doupov, které vagónovaly ve Vahanči. Proto byl i svršek trati

zesílen a stanice Protivec a Vahaneč prodlouženy.

S novým jízdním řádem v roce 1967 dochází k redukci spojů do

Bochova na dva páry osobních vlaků jezdících pouze ve všední

dny, o letních prázdninách pak vůbec. V nadcházejícím roce

však přibyl třetí pár vlaků. V květnu roku 1981 dochází na trati

ke zrušení zastávky Žlutice zastávka, která se nacházela na km

3,8 nedaleko křížení dráhy se silnicí do Čichalova. Trať dlouho-

době patřila k nejztrátovějším u ČSD a poté ČD. K poslednímu

zastavení osobní dopravy dochází po 99 letech, od zahájení

provozu, dne 31. 5. 1996, nákladní zůstává zatím zachována.

Dle zápisu v kronice města Bochov se poslední den provozu

uskutečnila "poslední jízda" osobního vlaku. Tento vlak přijel

do Bochova v 17 hodin i s dětskou dechovkou ze Žlutic.

Na poslední jízdu z Bochova se vlak vydal v 18:30 a tím

skončila osobní železniční přeprava. Bochovských občanů se

tato skutečnost moc nedotkla, neboť vlakem skoro nikdo z nich

nejezdil. Vlak byl spíše využíván hlavně dětmi (ale i dospělými)

z okolních osad ze zastávek Těšetice, Vahaneč a Budov, které

s ním dojížděly do školy. Místo vlaku byla zavedena přeprava

osob malým autobusem, který byl dostačující. V zájmu provozu

veřejné autobusové přepravy do těchto osad byl obecní úřad

v Bochově nucen připlácet na tzv. ztrátu.

Dne 28. června 1997 se uskutečnila oslava 100 let od zahájení

provozu trati, a tak do Bochova zavítala souprava tažená parní

lokomotivou 310.072 a také motorový vůz M 131.1386 z roku

1952 (viz foto). Přátelé železnice a diváci měli možnost se

svézt do Protivce a zpět. O tuto jízdu zvláštního vlaku byl zájem

opravdu veliký, hlavně jako atrakce pro děti, a v prodeji byly

klasické jízdenky označené Protivec - Bochov za 15 Kč.

Vzhledem k nevyužívání staničních budov dochází k postupné

devastaci. V roce 2012 došlo k demolici stanice ve Vahanči.

Záchrany se nakonec nedočkala ani stanice v Protivci, a tak

skončila rovněž v roce 2017 na skládce suti a nahradila ji malá

betonová budka.

Zpracoval a vydal SPOLEK ŽLUTICKO,

za laskavé pomoci přátel ze SOVa.

Finančně podpořilo MĚSTO BOCHOV.

Foto na webu: P. Hošek, T. Michálek